McLAREN MERCEDES profil tmu 2011 | AUTO.CZ

Historie tmu McLaren je dlouh a bohat. Jej stejn body rok po roku zachycuje ne uveden pehled. Sousteme se proto v textov sti pouze na udlosti poslednho obdob, kter maj pm vliv na dnen dn ve Wokingu, sdle stje Vodafone McLaren Mercedes.

McLaren a Mercedes se jako zc partnei rozeli po patncti letech spoluprce na konci sezny 2009. Dvodem bylo rozhodnut stuttgartsk automobilky vstoupit do mistrovstv svta F1 s vlastnm tovrnm tmem. Pesto partnerstv zcela neskonilo a britsk stj nadle vyuv nmeck motory, jen pvodn 40procentn podl na stji u nepat Mercedesu, kter jej prodal zbylm vlastnkm McLarenu.

Jezdecky vsadil McLaren v roce 2010 na dva mistry svta z poslednch dvou ronk ampiontu F1. Do zvodnho kokpitu britsk stje tedy nadle usedal mistr svta z roku 2008 Lewis Hamilton, kter je k McLarenu smluvn vzn ji od svch deseti let. Pro druh kokpit zskal f tmu Martin Whitmarsh adujcho mistra svta Jensona Buttona, co se dalo povaovat za husarsk kousek, nebo Button patil do tmu Rosse Brawna, na jeho zklad prv Mercedes zaal budovat svj tovrn tm. Konkurenci tak jednoznan vzkzal, e rok 2010 ml patit McLarenu a jeho nvratu na trn po ponkud nevydaen sezn 2009.

Na zatku sezny 2009 to McLarenu skuten moc nejelo. Prvn varovn pilo ji v zvrench pedseznnch testech v Barcelon, kde jezdci Brawnu GP, pouvajcho stejn osmivlcov motory Mercedes FO 108W jako McLaren, zajdli jedno nejrychlej kolo za druhm, zatmco tehdej jezdeck dvojice Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen se nejastji pohybovala ve druh polovin startovnho pole se ztrtou cel sekundy i vce. To by ale nebyl McLaren-Mercedes, kdyby se nepokusil o obrat k lepmu. Po osmi mscch v Abu Dhabi u to byl prv Lewis Hamilton, kdo ovldl kvalifikaci a vyjel si pole-position s vce jak plsekundovm nskokem. Ze zvodu musel sice britsk jezdec odstoupit po zvad brzd, ale dky pkladnmu nasazen se nakonec podailo z podprmrnho MP4-24 vypiplat konkurenceschopn monopost, kter dokzal ve druh polovin kalende 2009 korunovat snahu celho tmu vtzstvmi v GP Maarska a Singapuru.

Ped seznou 2010 u nechtl McLaren nic ponechat nhod a pprav novho MP4-25 vnoval patinou pozornost, piem v maximln mon me vychzel ze zkuenost, zskanch z vvoje pedchozho typu MP4-24. Napomohl mu i jednoznanj vklad technickch pravidel a sjednocen podmnek dobrovolnm odstoupenm vech tm od pouvn KERSu. To se pozitivn projevilo ji na prbnch vsledcch pedseznnch test ve panlsku. Jejich zahjen pedchzela prezentace novho vozu, kter se uskutenila 29. ledna 2010 v britskm Newbury, v sdle hlavnho sponzora tmu, firmy Vodafone. Ji pi prvnm pohledu na pedstaven McLarenu MP4-25 bylo zejm, e se jedn o velmi elegantn auto, kter bylo sice evoluc pedchoz konstrukce, ovem s adou zsadnch zmn. Podle mdnho trendu ml nov MP4-25 vysok a thl nos. Optick tit auta se posunulo k zadn nprav dky protaenjmu motorovmu krytu, pipomnajcmu ralo ploutev. Podobn aerodynamick een pouil ve formuli 1 McLaren jako prvn ji v roce 1995.

Sezna 2010 byla tak druhm rokem bez Rona Denise, kter odstoupil z postu fa tmu, a pestoe McLaren reprezentuje typicky britsk konzervatizmus, dky nmu by zmny nemly zasahovat do chodu tmu, leccos bylo jinak. Jeho nstupce Martin Whitmarsh vystupoval zpotku jako osobnost vi vlastnmu tmu, kde byla jeho pozice dlouhodob pstovan. Pi jednnch mimo tm mu ovem do formtu Rona Dennise nco schzelo. Sloitou situaci roku 2009 pesto Martin Whitmarsh zvldl. Na zatku roku ztrcely monoposty z Wokingu a dv sekundy na piku. Whitmarshovi se vak podailo zmobilizovat technick oddlen stejn jako zvodn tm a vas zareagoval na to, e se v jarn fzi vvoje McLaren ocitl ve slep ulice. Proto se v roce 2010 v organizanm schmatu britsk stje mnoho nezmnilo. Tm musel opustit jen bval sportovn editel Dave Ryan, spojen z tzv. Liegate. Na post provoznho editele se naopak od Force India vrtil Simon Roberts, kam byl McLarenem na jednu seznu zapjen jako vpomoc. Ron Dennis u vbec nezasahoval do operativnho veden tmu a vnoval se obchodn innosti. Po zptnm odkoupen akci od Mercedesu stoupl jeho podl z 15 na 25 procent, stejn tak se navil podl jeho partnera Mansoura Ojjeha. Zbylch 50 % pat spolenosti Bahrain Mumtalakat Holding Company.

ze po titulu, zatm jich McLaren zskal celkem osm, motivuje jeho pracovnky kadoron k extrmnmu pracovnmu nasazen a nen sezna, aby technici z Wokingu nepili s njakm pekvapenm, kter se pak stv pedmtem koprovn a napodobovn. Nejinak tou bylo v minulm roce v ppad tzv. F-prduch. Pesto dl britskou stj tinct let od poslednho zisku titulu mistra svta mezi konstruktry. Poslednm spnm rokem byl 1998, kdy se o titul postarala jezdeck dvojice Mika Hkkinen a David Coulthard. Tm ped mnoh konkurenty vynikajc logistikou a je neuviteln, jak doke vyut tto pednosti pi nasazovn jet horkch dl v zvodech. Nkdy snad a s pehnanou zarputilost, kter ubr tmu energii jinde.

V ppad F-prduch po vzoru McLarenu postupn vybavovaly v sezn 2010 vechny tmy sv vozy podobn konstruovanm zazenm, ale McLaren si na poli aerodynamiky vytvoil podstatn nskok, dky nmu zstval MP4-25 dlouho nejrychlejch autem na rovinkch. A pesto nebyl absolutn nejrychlej. Stejn jako v sezn 2009, tak i v roce nsledujcm se nepodailo inenrm najt lk na Achillovu patu McLaren z poslednho obdob. MP4-25 stejn jako jeho pedchdce MP4-24 postrdal potebn ptlak v rychlch zatkch a na technicky nronch okruzch. To rozhodlo, pro McLarenu znovu unikl titul mistra svta jak mezi jednotlivci, tak mezi konstruktry. Proto se technick tm kolem technickho editele Paddyho Lowea, hlavnho konstruktra Neila Oatleyho a hlavnho aerodynamika Johna Ileyho rozhodl nevychzet z pedchozch typ a pro seznu 2011 postavil zcela nov zvodn automobil. McLaren-Mercedes MP4-26 je skuten z 96 % originln a pin adu novch konstruknch prvk.

Jestlie po technick strnce zvolil McLaren cestu vekch zmn, v personlnm obsazen zstv ve pi starm. Jezdeckou dvojici tvo opt oba britt ampini Lewis Hamilton a Jenson Button a ani v realizanm tmu nenastaly zsadn zmny. McLaren ji mnoho let pat k absolutn pice formule 1 a s jeho jezdci se mus vdy potat v boji o titul. Letos tomu nebude jinak.

McLaren se me podobn jako Ferrari chlubit adou spch ve formuli 1. Nedoshl sice tolika prvenstv v pohru konstruktr, ale i jeho sbrka je ctyhodn. Za zlat obdob britskho tmu lze povaovat 80. lta, kdy ovldl tzv. ru turba ve formuli 1 i nvrat k atmosfrickm motorm a jeho jezdci Alain Prost a Ayrton Senna lmali jeden rekord za druhm. Dky Miku Hikkinenovi zaval McLaren velk okamiky slvy tak na konci 90. let minulho stolet. Za povimnut stoj jet polovina 70. let, v n s typem M23 zskali dohromady dva tituly mistra svta Emerson Fittipaldi a James Hunt. Jeho poslednm mistrem svta je Lewis Hamilton z roku 2008.

1966 Vstup tmu McLaren do F1. Vz M2B s motorem Serenissima a M2B s motorem Ford, jezdec Bruce McLaren. Celkem 2 body a 9. msto v pohru konstruktr s Fordem a 1 bod a 10. msto se Serenissimou.

1967 Vz M4A, pozdji M5A s motorem BRM, jezdec Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. msto v pohru konstruktr.

1968 Vz M5A s motorem BRM, pozdji M7A s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Jo Bonnier a Dan Gurney. Prvn vtzstv v F1 pi GP Belgie zajistil Bruce McLaren. Celkem 3 body a 10. msto s BRM a 49 bod, 3 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr s Fordem.

1969 Vz M7A, pozdji M7B a M7C s motorem Ford, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, Vic Elford, Derek Bell, Basil van Royaen. Celkem 38 bod, 1 vtzstv a 4. msto v pohru konstruktr.

1970 Vozy M14A/Ford, M14D/Ford, M7C/Ford, M7D/Alfa Romeo, M14D/Alfa Romeo, jezdci Bruce McLaren, Denny Hulme, John Surtees, Jo Bonnier, Dan Gurney, Peter Gethin, Andrea de Adamich, Giovanni Galli. Celkem 35 bod a 5. msto v pohru konstruktr s Fordem, bez bodu s Alfou Romeo.

1971 Vozy M7C, M14A a M19A s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Gethin, Mark Donohue, Jo Bonnier, Jackie Oliver, Helmut Marko a David Hobbs. Celkem 10 bod a 6. msto v pohru konstruktr.

1972 Vozy M19A a M19C s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Brian Redman. Celkem 47 bod, 1 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

1973 Vozy M19C a M23 s motory Ford, jezdci Denny Hulme, Peter Revson, Jody Scheckter a Jacky Ickx. Celkem 58 bod, 3 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

1974 Vz M23 s motorem Ford, jezdci Denny Hulme, Emerson Fittipaldi, Mike Hailwood, Dave Charlton, Jochen Mass a David Hobbs. Fittipaldi se stal mistrem svta. Celkem 73 bod, 4 vtzstv a poprv zisk pohru konstruktr.

1975 Vz M23 s motorem Ford, jezdci Emerson Fittipaldi, Jochen Mass a Dave Charlton. Celkem 53 bod, 3 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

1976 Vz M23, pozdji M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass. Celkem 74 zapotvanch bod (celkem 75), 6 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1977 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Jochen Mass, Brett Lunger, Emilio Villota, Gilles Villeneuve a Bruno Giacomelli. Celkem 60 bod, 3 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

1978 Vozy M23 a M26 s motorem Ford, jezdci James Hunt, Patrick Tambay, Brett Lunger, Bruno Giacomelli, Emilio Villota, Nelson Piquet a Tony Trimmer. Celkem 15 bod a 8. msto v pohru konstruktr.

1979 Vozy M26, M28, M29, M29B, M29C s motorem Ford, jezdci John Watson a Patrick Tambay. Celkem 15 bod a 7. msto v pohru konstruktr.

1980 Vozy M29B, M29C a M30 s motorem Ford, jezdci John Watson, Alain Prost a Stephen South. Celkem 11 bod a 9. msto v pohru konstruktr.

1981 Vozy M29F a MP4/1 s motorem Ford, jezdci John Watson a Andrea de Cesaris. Vstup Rona Dennise do tmu s tzv. skupinou 4, proto znaen MP4/x. Celkem 28 bod, 1 vtzstv a 6. msto v pohru konstruktr.

1982 Vz MP4/1B s motorem Ford, jezdci John Watson a Niki Lauda. Celkem 69 bod, 4 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1983 Vozy MP4/1C s motorem Ford, pozdji MP4/1E s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a John Watson. Celkem 34 bod, 1 vtzstv a 5. msto v pohru konstruktr.

1984 Vz MP4/2 s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Lauda se stal o 0,5 bodu ped Prostem mistrem svta. Celkem 143,5 bod, 12 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1985 Vz MP4/2B s motorem TAG-Porsche, jezdci Niki Lauda a Alain Prost. Prost se stal mistrem svta. Celkem 90 bod, 6 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1986 Vz MP4/2C s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Keke Rosberg. Prost se stal mistrem svta. Celkem 96 bod, 4 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1987 Vz MP4/3 s motorem TAG-Porsche, jezdci Alain Prost a Stefan Johansson. Celkem 76 bod, 3 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1988 Vz MP4/4 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Senna se stal mistrem svta. Celkem 199 bod, 15 vtzstv z 16 GP a zisk pohru konstruktr.

1989 Vz MP4/5 s motorem Honda, jezdci Alain Prost a Ayrton Senna. Prost se stal mistrem svta. Celkem 141 bod, 10 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1990 Vz MP4/5B s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem svta. Celkem 121 bod, 6 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1991 Vz MP4/6 s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Senna se stal mistrem svta. Celkem 130 bod, 8 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1992 Vz MP4/6B, pozdji MP4/7 a MP4/7A s motorem Honda, jezdci Ayrton Senna a Gerhard Berger. Celkem 99 bod, 5 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1993 Vz MP4/8 s motorem Ford, jezdci Ayrton Senna, Michael Andretti, toho po neuspokojivch vkonech vystdal na posledn 3 GP Mika Hkkinen. Celkem 84 bod, 5 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

1994 Vz MP4/9 s motorem Peugeot, jezdci Mika Hkkinen, Martin Brundle, v GP Maarska Phillipe Alliot msto Hkkinena. Celkem 42 bod a 4. msto v pohru konstruktr.

1995 Vz MP4/10B s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen, Mark Blundell, msto nj jel ve 2 GP Nigel Mansell. Celkem 30 bod a 4. msto v pohru konstruktr.

1996 Vz MP 4/11 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Celkem 49 bod a 4. msto v pohru konstruktr.

1997 Vz MP4/12 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Celkem 63 bod, 3 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

1998 Vz MP4/13 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Hkkinen se stal mistrem svta. Celkem 156 bod, 9 vtzstv a zisk pohru konstruktr.

1999 Vz MP4/14 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Hkkinen se stal mistrem svta. Celkem 124 bod, 7 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2000 Vz MP4/15 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Celkem 152 bod, 7 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2001 Vz MP4/16 s motorem Mercedes, jezdci Mika Hkkinen a David Coulthard. Celkem 102 bod, 4 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2002 Vz MP4/17 s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Rikknen. Celkem 65 bod, 1 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

2003 Vz MP4/17D s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Rikknen. Celkem 142 bod, 2 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

2004 Vozy MP4/19 a MP4/19B s motorem Mercedes, jezdci David Coulthard a Kimi Rikknen. Celkem 69 bod, 1 vtzstv a 5. msto v pohru konstruktr.

2005 Vz MP4/20 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Rikknen a Juan-Pablo Montoya. Celkem 182 bod, 10 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2006 Vz MP4/21 s motorem Mercedes, jezdci Kimi Rikknen, Juan-Pablo Montoya a Pedro de la Rosa. Celkem 100 bod a 3. msto v pohru konstruktr.

2007 Vz MP4/22 s motorem Mercedes, jezdci Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Tm vylouen z pohru konstruktr na zklad rozhodnut odvolacho soudu FIA z dvodu pione vi tmu Ferrari - 0 bod, 8 vtzstv.

2008 Vz MP4/23 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen. Hamilton se stal mistrem svta. Celkem 151 bod, 6 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2009 Vz MP4/24 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Heikki Kovalainen. Celkem 71 bod, 2 vtzstv a 3. msto v pohru konstruktr.

2010 Vz MP4/25 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Jenson Button. Celkem 454 bod, 5 vtzstv a 2. msto v pohru konstruktr.

2011 Vz MP4/26 s motorem Mercedes, jezdci Lewis Hamilton a Jenson Button.

Lewis Hamilton m za sebou neuviteln vstup do formule 1. Hned od potku sezny 2007 se i dky velmi rychlmu monopostu McLaren-Mercedes zaadil okamit mezi jezdeckou piku. Jako debutant dokzal v vodn australsk Grand Prix nejen bodovat, ale hned vystoupal na bednu a vydrel na n nepetrit devt zvod. V est velk cen sezny dokonce poprv zvtzil a po kanadskm triumfu si stejn slastn okamik vychutnal o tden pozdji v Indianapolisu. To u i dvojnsobn ampin Fernando Alonso pochopil, e m v tmu vc ne zdatnho soupee a e nen vbec zejm, kdo z nich je vlastn jezdcem slo 1. Jejich hateen a vzjemn psychick ntlak byly tm nejtvrdm vojenskm arsenlem, jak na sebe mohli vythnout. To u situaci v tmu zdaleka neovldal ani Ron Dennis. Nkde tady je teba hledat pinu, pro se Lewis Hamilton nestal v premirov sezn nejmladm mistrem svta historie formule 1.

Lewis Hamilton je prototypem laboratorn vypstovanho zvodnka, po celou dobu ppravy tsn spjatho se svm budoucm zamstnavatelem, vychovvanho k tomu, aby se stal mistrem svta. Je to jedna z cest k absolutnmu spchu a Lewis Hamilton se po skvl prvn sezn ve formuli 1, zakonen ovem zmaenm jedinen ance, za do nj vloen nadje skuten v roce 2008 Ronu Dennisovi a celmu tmu odmnil svm prvnm mistrovskm titulem.

2007 Vodafone McLaren Mercedes, premira v F1, 4 vtzstv, celkem 109 bod, a 2. msto v ampiontu

2008 Vodafone McLaren Mercedes, 5 vtzstv, celkem 98 bod a zisk prvnho titulu mistra svta

2009 Vodafone McLaren Mercedes, 2 vtzstv, celkem 49 bod a 5. msto v ampiontu

2010 Vodafone McLaren Mercedes, 3 vtzstv, celkem 240 bod a 4. msto v ampiontu

Jako desetilet se Lewis Hamilton dostal pi jedn motoristick gala pehldce k Ronu Dennisovi a ekl mu: "Jednou bych chtl jezdit za v tm a bt mistrem svta." Prvn st svho snu si Hamilotn splnil v roce 2007, kdy se stal zvodnm jezdcem tmu McLaren-Mercedes. Skuten na sebe upoutal pozornost Rona Dennise a ten ho sledoval od prvnch pokus v motokrovm sportu pes skvl vsledky ve formuli Renault a formuli 3 a po raketov vstup do srie GP2, jejm ampinem se stal hned ve sv premirov sezn 2006.

V roce 2007 pokraoval ve svm strmm postupu vzhru. Zskal smlouvu ve pikovm tmu F1. McLaren si ho vythl jako novka po bok dvojnsobnho mistra svta Fernanda Alonso, ale nikdo v tmu neekal, e panlskmu jezdci bude vc ne rovnocennm soupeem. Ve sv prvn sezn v F1 zvtzil ve tyech velkch cench, estkrt si vyjel pole-position a byl velmi blzko titulu mistra svta, kter mu unikl o jedin bod a v zvren GP Brazlie 2007.

V roce 2008 si ve vynahradil. Uklidnn v tmu napomohl odchod Fernanda Alonsa zpt k Renaultu a angaovn loajlnho a mn ambiciznho tmovho kolegy Heikkiho Kovalainena. Hamilton v sezn ptkrt zvtzil a v napnavm finle se a do poslednch metr zvrenho zvodu petahoval o titul s Felipem Massou (Ferrari), kterho nakonec v jeho domc velk cen sice neporazil, ale umstn v cli mu stailo na zisk prvnho titulu mistra svta. V roce 2009, kdy obhajoval mistrovsk titul, doplatil na technick propad McLarenu a pestoe se nakonec technikm podailo najt een, fini ve druh polovin sezny u mu stail jen na celkov pt msto, ovem s dalmi dvma vtzstvmi na kont.

Z pozice Lewise Hamiltona se pesto dal rok 2009 oznait jako vydaen. Ne snad z pohledu umstn ve vsledkovch listinch, ale z pohledu jeho osobnostnho rstu. Na zatku sezny jet nezvldal sloit situce a ne vdy sprvn odhadoval situaci pi komunikaci s mdii. V dosavadn karie mu prakticky ve vychzelo a ml k dispozici tu nejlep techniku. A u to bylo u ASM v dob psoben ve formuli 3, stejn jako u ART v GP2, nebo u McLarenu v seznch 2007 a 2008. V nsledujc sezn to bylo najednou jin. Lewis Hamilton ve sloit pozici leadra tmu, ktermu se del dobu nedailo, nhle dozrl.

V roli leadera tmu mohl pokraovat i v sezn 2010, kdyby po rodch v obsazen kokpit pednch tm nepiel k McLarenu adujc nistr svta Jenson Button. V tomto ppad mlo beden britsk stje astnou ruku. Button je znm jako bezkonfliktn pilot a Hamilton u ml za sebou tak dost zkuenost na tom, aby si komplikoval ivot konflikty ve vlastnm tmu. Navc ml nadle svou pozici vc ne pevnou a Button se ve Wokingu teprve zabydloval. Rok 2010 sice Lewisu Hamiltonovi druh titul nepinesl, ale a tm do poslednho zvodu 19dlnho vyrovnanho ampiontu byl o nj stle ve he.

Siln strnky: rychlost, odvaha v soubojch na trati, sebevdom, profesionalita

Slab strnky: pod tlakem nkdy chybuje, v soubojch a pli agresivn

Jenson Button ml jako britsk jezdec vrtit zemi zaslben automobilovm zvodm titul mistra svta. Ta se ho od nj dokala a v roce 2009, m se vrtil do stedu pozornosti vech pznivc motoristickho sportu ve Velk Britnii, a to i pes skutenost, e mu, co se tk popularity, vyrostl siln domc konkurent v Lewisu Hamiltonovi (mistr svta v roce 2008), s nm v roce 2010 vytvoil jezdeckou dvojici u McLarenu.

Button byl vdy dttem tstny. Dailo se mu v motokrch stejn jako o nkolik let pozdji ve formuli Ford a formuli 3, z n pmo postoupil do formule 1 k prestinmu tmu Williams. Svm pstupem ke karie i k ivotu pipomn souasnou britskou popovou celebritu Robbieho Williamse, nebo na sebe neustle strhv pozornost mdi, a to nejen jako zvodnk, ale tak napklad ped asem ukonenm vztahem se zpvakou Louise Griffithsovou. ivot super hvzdy a rychl nabyt mnostv penz mu zpotku pomotaly hlavu, co vystilo v ob tzv. afry Buttongate z let 2004 a 2005. V obou ppadech podepsal jezdeckou smlouvu s tmem (Williams, BAR), za nj pak odmtal zvodit, co vystilo v nekonen prvnick tahanice. Nakonec ve vyeila Honda, kter jej ze zvazk vykoupila.

1989-1997 Motokry vtz evropskho ampiontu Super A jako nejmlad v historii (1997), vtz memorilu Ayrtona Senny

1998 Formule Ford, vtz britskho ampiontu a FF festivalu. Druh v evropsk FF

1999 Formule 3, tet v britsk F3 a nejlep novek. Test vozu F1 tmu Prost

2000 Williams-BMW, vstup do F1, zisk 12 bod a 8. msto v ampiontu

2001 Benetton-Renault, celkem 2 body a 17. msto v ampiontu

2003 BAR-Honda, celkem 17 bod a 9. msto v ampiontu

2004 BAR-Honda, celkem 85 bod a 3. msto v ampiontu

2005 BAR-Honda, celkem 37 bod a 9. msto v ampiontu

2006 Honda Racing F1, 1 vtzstv, celkem 56 bod a 6. msto v ampiontu

2007 Honda Racing F1, celkem 6 bod a 15. msto v ampiontu

2008 Honda Racing F1, celkem 3 body a 18. msto v ampiontu

2009 Brawn GP, 6 vtzstv, celkem 95 bod a zisk prvnho titulu mistra svta

2010 Vodafone McLaren Mercedes, 2 vtzstv, celkem 214 bod a 5. msto v ampiontu

Karira Jensona Buttona pipomn houpaku. V roce 2000 se stal po rozstelu s Bruno Junqueirou nejmladm britskm jezdcem v historii F1 a stal se pjemnm pekvapenm roku. U Williamsu nkolikrt dokzal v kvalifikaci i zvodu porazit zkuenjho Ralfa Schumachera, jene tm u ml na dal rok podepsanho Juana Pabla Montoyu. Button tak zamil k Renaultu, kde vak proil katastrofln seznu. patn ovladateln vz mu nesedl, navc rychl a v tmu zabydlen Giancarlo Fisichella mu dval dn kapky. Na vin nebyl jen vz, Button se takka pes noc stal hvzdou a multimilionem a pi mladm vku skoro nen divu, e se a pli vnoval pozltkm ivota a mn myslel na zvody.

Druh rok u Renaultu zaal lpe, ale nasazenou laku neudrel. Tm se pro dal rok rozhodl angaovat Fernanda Alonsa a Buttonovi podal zchrannou ruku tm BAR. Tam jel vedle exmistra svta Jacquese Villeneuva a z internho souboje dokzal vyjt jako vtz. V roce 2004 se pak stal senzac sezny, v Malajsii se poprv dostal na stupn vtz, kam vystoupal nakonec desetkrt a celkov zskal tet msto za suvernnmi jezdci Ferrari. Mnusem vak byla afra s pestupem k Williamsu. Spor o to, zda me i neme opustit po sezon 2004 tm BAR, skonil a u arbitre, kter rozhodla o jeho setrvn ve stvajcm tmu. Ani to vak neovlivnilo jeho vkony na trati, spoluprce s tmem fungovala i nadle.

Pestoe BAR nedokzal v roce 2005 navzat na spchy z pedchoz sezony, Button si svj pestup do Williamsu rozmyslel a podepsal prodlouen kontraktu od roku 2006. A udlal dobe. Dlouhch 113 velkch cen ekal na prvn vtzstv, to pilo v detiv GP Maarska 2006. To byl ale souasn vrchol japonskho tmu i Jensona Buttona. V roce 2007 se Honda dostala do hlubok krize a vkonnostn se propadla na pln dno startovnho pole. Jenson Button byl jedinm bodujcm jezdcem stje, Rubens Barrichello vyel zcela naprzdno. Pouhch est bod stailo a na 15. msto v hodnocen jednotlivc. Pesto zstal Button vrn tmu Honda a vil, e s pchodem Rosse Brawna nastane obrat k lepmu.

Pestoe se zdlo, e u to hor bt neme, opak byl pravdou. Honda se u chystala na odchod z mistrovstv svta a Ross Brawn proto vnoval vekerou energii sezn 2009. V roce 2008 si Jenson Button vyjel pouh ti body a v ampiontu skonil a 18. O to slavnj comeback zail v nsledujc sezn. Do velkch cen vstoupil jako buldozer boc vechny zait pedstavy. Konkurence se nestaila divit a ne se v polovin kalende rozkoukala, ml Jenson Button prakticky nedostin nskok. Ten udrel a do posledn velk ceny a stal se mistrem svta. O to pekvapivj rozhodnut pak pilo na konci sezny, kdy se rozhodl odejt z transformujcho se tmu Brawn GP na tovrn stj Mercedesu. Clem se mu stal McLaren, kde od roku 2010 vytvoil hvzdnou britskou dvojici s Lewisem Hamiltonem. Pestup mu sice dal titul zatm nezajistil, ale dostal se do stabilnho pikovho tmu, v jeho slubch by ml podle smlouvy zstat minimln do konce sezny 2011.

Siln strnky: mlo chybuje, doke bt rychl, je ohledupln k pneumatikm

Slab strnky: potebuje perfektn nastaven auto, aby byl rychl, nkdy mu schz motivace

Sv nejvt spchy m Gary Paffett spojeny s jinou okruhovou disciplnou, ne jakou je formule 1. Po uednickch letech v ni britsk formuli Vauxhall odeel do Nmecka, kde se stal tovrnm jezdcem Mercedesu v prestinm serilu DTM. V roce 2005 stanul na jeho plnm vrcholu a slavil mistrovsk titul, kdy se o rok dve mohl radovat z titulu vicemistra. Do DTM se vrtil po ron pestvce v roce 2007 a vedle test ve formuli 1 se mu podailo se starm modelem Mercedesu dokonit seril s jednm vtzstvm na celkov devtm mst.

Gary Paffett pracuje pro Mercedes od sezny 2003 a dky tomu se ped temi roky piblil svmu snu, zvodit ve formuli 1. McLaren-Mercedes ho pijal do svho tmu jako druhho testovacho pilota vedle zkuenho Pedra de la Rosy. Na tomto postu ho potvrdil i pro leton seznu a to jako jedinho testmana, protoe de la Rosa zskal angam zvodnho jezdce ve vcarsk stji Sauber.

Pestoe Gary Paffett pat k mlad jezdeck generaci, cen si ho u Mercedesu pro jeho nesporn zkuenosti. K motoristickmu sportu se dostal ji v devti letech, kdy mu jeho otec, sm aktivn zvodnk, koupil prvn motokru. V britskm juniorskm mistrovstv ho objevil mistr svta na motokrch Martin Hines a zajistil mu postup do nich kategori formulovch seril. V roce 1999 byl Gary Paffett vyhlen britskm talentem roku. Soust tto ceny byla zkuebn jzda s monopostem McLaren-Mercedes formule 1, kter se dokal v roce 2000. S tmem zstal ve spojen. Spoluprce vystila od roku 2006 ve smluvn vztah. Od t doby je Paffett oficiln testovacm jezdcem britsk stje.